Roku 1902 založili čeští členové Šermířského klubu Riegel Český šermířský klub, kterému z piety k zasloužilému učiteli bylo ponecháno jméno Riegel. Tento ČŠK Riegel existuje dodnes a je nejstarším českým dosud existujícím šermířským klubem. V listopadu 1913 se zástupci ČSK Riegel zúčastnili ustavujícího zasedání Mezinárodní šermířské federace FIE a ČSK Riegel se tak stal jejím spoluzakladatelem. Po návratu ze zasedání založili zástupci českých šermířských klubů Český šermířský svaz, jehož nástupcem byl později Československý šermířský svaz a od roku 1993 opět Český šermířský svaz. Mimo členství ve FIE je ČŠS členem i Evropské mezinárodní konfederace CEE. Jen pro zajímavost FIE má 127 členů. Od založení novodobých OH v roce 1896 je šerm jedním z 5 sportů sportů, které byly vždy zařazeny do programu letních her. Na první novodobé olympiádě se objevily šerm fleretem a šavlí, na té další v roce 1900 se připojil šerm kordem.

V současné době ČŠS sdružuje 39 šermířských oddílů a má v evidenci více než 1.300 členů. Z toho jsou v Čechách 24 oddíly (v Praze je 14 oddílů) a na Moravě je 15 oddílů. Více než polovinu členské základny tvoří mladí šermíři do 20 let. Největšími oddíly jsou USK Praha (120 členů), Lokomotiva Karlovy Vary (95 členů), SC Praha (75 členů), Dukla Olomouc (69 členů) a Sokol Brno I. (65 členů). Tyto jmenované oddíly spolu s oddíly Šerm Ostrava, Sokol Dejvice, Slovácká Slávia Uherské Hradiště, Slavoj Litoměřice, VSK Humanita Praha a Sokol Bystřice n.P. jsou nejlepšími i ve výchově šermířů pro reprezentaci ČR.

Od roku 1920 se koná každoročně Mistrovství ČR. Dříve jen v kategorii dospělých, v současné době máme kategorie: dospělí (bez omezení), junioři (do 20 let), kadeti (do 17 let), žáci (do 15 let) a mladší žáci (do 13 let).
Každoročně se koná Mistrovství Evropy dospělých, juniorů a kadetů.
Mistrovství světa se koná každoročně pro juniory a kadety, pro dospělé každoročně mimo olympijského roku.

Šerm je úpolová sportovní disciplina (tzn. zápolení, při němž soupeři překonávají živou sílu protivníka sečnými nebo bodnými zbraněmi); kdysi to byla součást vojenského výcviku. Historie šermu sahá až do starověku. Moderní šerm se vyvinul v románských zemích v 16. až 17. st. Ve sportovním šermu se bojuje fleretem, kordem (bodné zbraně) a šavlí (sečná i bodná zbraň), v současnosti všechny discipliny muži i ženy. Registrace zásahů elektrickým přístrojem. Soutěže se pořádají pro jednotlivce a tříčlenná družstva s 1 náhradníkem. Fleretem a kordem může šermíř soupeře zasáhnout jen hrotem, u šavle platí zásahy jak hrotem, tak celým ostřím.

V prvním kole se bojuje ve skupinách na 5 zásahů a čistý čas boje jsou 3 minuty. Jestliže šermíř docílí pěti zásahů rychleji, je zápas ukončen. Končí-li regulérní čas nerozhodně, rozhoduje následující zásah v nastavené minutě. Od druhého kola až do finále se šermuje přímým vylučovacím způsobem na 15 zásahů s časovým limitem 9 minut, rozděleným do 3 částí po 3 minutách s přestávkami po 1 minutě. Platná zásahová plocha je u fleretu trup, u kordu celé tělo a u šavle horní část těla od pasu nahoru včetně hlavy. Zápasí se na planši o rozměrech 1,5 - 2 x 14 metrů. Předepsané je speciální oblečení s maskou.
Původně šermovali jen muži všemi novodobými sportovními zbraněmi (fleret, kord, šavle) a ženy jen fleretem. Od roku 1989 se přidal šerm kordem žen a od roku 1998 i šerm šavlí žen.

Šerm kordem je součástí moderního pětiboje.
V Evropě je populární také japonské bojové umění kendó [japonsky cesta meče], druh šermu s dlouhými bambusovými tyčemi. Kendó se vyvinulo jako výcvik samurajů.